Profesní komora STK

Úvod

Připomínky k návrhu novely zákona 56/2001

 

Do Poslanecké sněmovny ČR byl doručen návrh na změnu zákona č.56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích – tisk 51/0, který byl dne 24. 1. 2018 schválen v prvním čtení.

I když Ministerstvo dopravy považuje novelizované znění ze strany profesních sdružení za připomínkované, text obsahuje celou řadu sporný bodů. Návrh se Prezentuje jako naplnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, ve skutečnosti však zasahuje výrazně nad rámec této směrnice. Novela přináší pouze jeden bod, který vychází přímo ze směrnice, a to paragrafy, ve kterých se mění lhůty technických prohlídek u traktorů, překračujících rychlost 40 km/h, kterým je zkrácena lhůta povinně absolvovat prohlídky ze 4 na 2 roky. Všechny další body jsou přidány do novely na základě vůle ministerstva dopravy a v některých případech pak bohužel boří samotný systém a fungování technických prohlídek.

Evropská unie, a Ministerstvo dopravy v důvodové správě uvádí, a také již dříve konstatovalo, že systém odděleného provádění měření emisí a technických prohlídek není v rozporu s evropskou legislativou. Navzdory tomu se v této novele ale Ministerstvo dopravy pokouší všem STK přikázat, aby měly svou vlastní emisní stanici. Samostatné měření emisí při tom ale hodlá ponechat. Jde o dvojkolejný přístup, kdy jednomu subjektu se něco přikazuje, ale druhému nikoliv. Emise se navíc nesmí měřit na lince, kde se provádějí technické prohlídky, znamená to tedy často nutnost výstavby nových hal, protože ne každá STK v současné chvíli emisemi disponuje. Jediným přínosem pak bude pouze zvýšení nákladů a potažmo i cen za technické prohlídky.

V současné chvíli je provozovatelům STK stanovena podmínka vyloučení možnosti střetu zájmů s výrobou, prodejem nebo opravami vozidel. Toto ustanovení je v platnosti proto, aby neměly STK tendenci ovlivňovat výsledky prohlídek a „přihrávat“ si vozidla do svých servisů. Novela toto ustanovení ruší a přenáší podmínku nespjatosti na kontrolní techniky. Nově tedy provozovatel STK bude moci vedle své stanice provozovat opravnu, do které budou proudit na opravu vozidla, která neprojdou technickou prohlídkou. A ne jenom to, nově i subjekt zabývající se prodejem ojetých vozidel i z dovozu, může provozovat stanici technické kontroly a provádět technické prohlídky na těchto vozidlech tak aby mu procházely.

Z  pohledu PK STK to není krok správným směrem. Ekonomickou a právní nespjatost firem, které provozují STK, by bylo dobré zachovat, protože oni sami o sobě nemají motivaci v popsaném systému takto pracovat a třeba i ovlivňovat výsledky kontrol. Naopak nespjatost techniků je dle našeho názoru porušením ekonomických svobod, neboť znemožňuje technikům po pracovní době jakkoliv podnikat v oblasti automobilového průmyslu. Zajímavé je, že podmínka nespjatosti se má vztahovat pouze na techniky STK, ale na techniky, kteří budou měřit emise v původních emisních stanicích, se tato povinnost nevztahuje. Nehledě na to, že technik STK je tímto postaven do střetu zájmu svého zaměstnavatele. Nesmyslná dvojkolejnost přístupu k technikům STK a emisí, včetně podmínek vytvářejících střety zájmů je z našeho pohledu neakceptovatelná.

Novela dále popisuje postupné propojení technika STK a mechanika měření emisí. Tento bude mít pravomoc nalepit známku STK, pokud se bude jednat o emisní závadu na stanici měření emisí. To je sice logický krok, nicméně prozatím neexistuje žádný prováděcí právní předpis, který by postup jednoznačně definoval. Proto se k tomuto procesu PK SKT staví prozatím zdrženlivě.

V žádném případě nezpochybňujeme nutnost státního odborného dozoru (SOD). Jeho existence a činnost je nutnou součástí systému provádění technických prohlídek a odhalil již celou řadu nedostatků, díky kterým se celý obor postupně zlepšuje. V této novele ale dostává SOD těžko uvěřitelnou pravomoc na základě subjektivního zhodnocení uzavřít STK na dobu až 30 dnů. V důvodové zprávě se píše, že se bude jednat o zcela výjimečné případy, v textu novely se ale nic takového nevyskytuje a STK jsou tak nechány zcela na libovůli pracovníků SOD, neboť nikde v zákoně není definováno, co je závažným porušením, na který se §82 odkazuje. Záleží to pak zcela na výkladu pracovníků SOD, což může být pro některé stanice i likvidační. Vzhledem k tomu, že už současný zákon umožňuje uložit STK sankce až do výše 5 milionů Kč a technikovi STK do výše 500.000 Kč a to i opakovaně, nepovažujeme tuto cestu za reálnou a nutnou a z návrhu zákona ji jako šikanózní navrhujeme odstranit.

Další z nově nabytých pravomocí SOD je možnost pořizovat záznamy, ať už zvukové, obrazové, či kombinace obou, a to bez schválení soudu či jiného trestně správního orgánu. Takovéto pravomoci nemá v současnosti ani Policie ČR či orgány činné v trestním řízení, takže je s podivem, že by je měli mít úředníci ministerstva dopravy, případně krajští úředníci, kteří také SOD vykonávají. Opět zde není vůbec stanoveno, za jakých podmínek by se toto ustanovení používalo v praxi a ponecháno je pouze subjektivní zhodnocení konkrétního pracovníka SOD. Toto ustanovené není v souladu s GDPR a mělo by se tedy ze schvalované novely vypustit.

 Ministerstvo dopravy upravilo v novele požadavky na vzdělání uchazečů o práci kontrolních techniků. Doposud platilo, že kontrolního technika může z hlediska dosaženého vzdělání dělat osoba s dosaženým nejméně výučním listem technického směru. Nově je vzdělání omezeno na obory související s výrobou, opravou nebo technickou prohlídkou vozidel. Když pomineme, že obor zaměřený na technické prohlídky vozidel v ČR neexistuje, zbývá nám výroba a opravy vozidel. Škol tohoto typu není mnoho a navíc je třeba si uvědomit, že ČR je z hlediska automobilového průmyslu ve světové špičce, a tak absolventy si k sobě stahují firmy, které se zabývají výrobou automobilů a dílů a specializované servisy. Již nyní je velký problém získat na STK uchazeče, který vyhovuje kritériím, stanoveným ministerstvem a po zúžení kvalifikačních požadavků to bude ještě mnohem obtížnější.

Snahou, nastíněnou i v této novele, je přistoupení k tzv. polskému modelu, kdy je činnost STK zcela deregulována a provádět ji může každý i bez hlubší znalosti oboru, často motivován pouze ekonomickými motivy. Toto vede až k tomu, kdy jsou ve snaze po co největším počtu zákazníků, a tedy i největšímu finančnímu prospěchu, ponechávány v provozu i vozidla, která by například v současném systému nemohla projít.

Vítejte na stránkách profesní komory, dovolte nám stručné představení našich neziskových aktivit.

Stanice technických kontrol jsou většinou soukromými subjekty, jimž stát přenesením jeho působnosti v devadesátých letech 20. století umožnil vstoupit na trh za cílem udržitelnosti technického stavu vozidel nepoškozující životní prostředí za dodržení podmínek daných mezinárodních úmluv. Profesní komora STK byla založena v devadesátých letech s potřebou sjednotit prosazvání společných cílů a zájmů stanic technických kontrol (STK).

 

Mezinárodní úmluvy se proměnili v evropské Směrnice, které harmonizují postupy provádění technických kontrol a měření emisí v rámci Evropské unie a reflektují technologický pokorok ve výrobě silničních vozidel.

Cílem Profesní komory STK je vystupovat jednotně ve vzathu ke státním a mezinárodním orgánům, soukromým subjektům i asociacím a svazům. Profesní komora sdružuje síť více než stovky stanic technických kontrol, proto je i důležitým nositelem převedení platné legilativy do praxe. Jednotné provádění technických prohlídek a měření emisí je pro Profesní komoru prioritou, avšak stejně tak i ochrana a podpora v tomto oboru podnikání a spojencem jednotlivých STK se státní správou.

Tisková zpráva:Propojení emisních stanic s CIS STK k 1. prosinci je ukázkou přesahování legislativních pravidel pracovníky Ministerstva dopravy

30. listopad 2017

Za zbytečně komplikovaný systém už dlouhou dobu považuje Profesní komora STK celého systém zavádění fotodokumentace na stanicích měřní emisí.   „K nutnosti dokumentovat přítomnost vozidla na lince měření emisí by stačila jedna fotka vytisknutá na protokolu o měření emisí se současným odesláním do centralizovaného informačního systému Ministerstva dopravy. Od zítřka budeme fotit i doplňující identifikační znaky vozidla do CIS STK, které se nafotí znovu hned jak navšítví každé vozidlo i stanici technické kontroly.“, konstatuje předseda Profesní komory STK Michal Cuc.

 

Dále doplňuje PK STK stanovisko k zavádění celého systému připojení stanice měření emisí na CIS-STK s povinnou fotodokuentací vozidel k 1. prosinci 2017 přesahující i rámec legislativních pravidel daných zákonem 63/2017 Sb. V §48a zákona je uložena povinnost se připojit k tomuto systému nejpozději  1 měsíc od zřízení přístupu do CIS-STK. Vzhledem k tomu, že MD postupně umožňuje přístupy do CIS-STK během celého listopadu, u některých stanice měření emisí nelze předpokládat zajištění zavedení celého systému do 1. prosince 2017.

 

Celý proces zavádění navíc naráží na další nepřipravené technické problémy. Přenos dat i proces provádění měření je ve svých důsledcích neotestovaným provozem a nedopracovaným systémem, který zdržuje zejména zákazníky při měření emisí. Zejména se jedná o nešťastně zvolený systém povinnosti napojení měřících přístojů na softwary třetích stran, které jsou placenou službou k celému systému.
Některé přístroje nekomunikují s programem třetích stran umožňující proces přenosu do CIS-STK, toho důsledkem je pak nemožnost samotného zapojení do CIS-STK, ačkoli tyto přístoje byly nově scháleny během roku 2016. Navíc není alternativa žádné jiné aplikace na fotodokumentaci vozidel, vzhledem k pozdnímu zaslání podmínek ke schvalování těchto aplikací Ministestrstvem dopravy, které MD rozeslalo koncem října 2017.

 

Vydání vyhlášky 228/2017 - novelizace 302/2001 o provádění technickcýh prohlídek a měření emisí

16. srpen 2017

Léto přineslo do sítě stanice technických kontrol provázání se stanicemi měření emisí. Již před léty proběhlo zavedení online přenosu protokolů z technických prohlídek do sběru dat na Ministerstvu dopravy a krajských úřadů, které kdykoli tak mohou vidět po zavedení fotodokumentace práce stanic detailněji ež doposud. Jak by ne, vždyť jde o kontrolu nad tím, co je službou státu, akorát přenesením do privátní sítě. V tomto roce se dočkáme stejného postupu i u stanic měření emisí, bude to záležitost složitější, neboť stanic pro měření emisí není jako u STK řádově stovky ale tisíce, proto bude do systému online zapojeno o mnoho více institucí. Společně s přenosem protokolů o měření emsií se bude přenášet opět fotodokumentace, která bude téměř totožná s prováděním fotodokumentace na STK.

To vše nařizuje nově vydaná novelizace vyhlášky 302/2001 Sb. Ve znění 228/2017 Sb. o provádění technických prohlídek a měření emisí vozidel.

Jak na to všechno pohlíží PK STK?

Prodlouží se o proces dokumentace vozidla tedy focení. Než se naučí mechanik měření emisí fotodokumentovat například číslo VIN, tedy najít očistit a vyfotit se správným nasvícením, bude v mnoho dílnách dusno. Nicméně po čase se to mechanici naučí, pokud jejich trpělivost vydrží, vydrží i profesně. Zpočátku však i zákazník bude muset být trpělivý s časovou náročností procesu měření emisí.

Určitě je nesporné, že bude muset každé vozidlo zastavit na emisích. Tedy nedojde k tomu, že by se měřilo někde bez auta. V síti emisek to byl docela častý jev. Ze sítě STK víme, že se dostalo vozidlo na technickou prohlídku, které je naměřené ve stanici měření emisí, kam se ani teoreticky toto vozidlo nemohlo vejít. To byl pro nás důkaz, že vozidlo sice přošlo měřením, ale fyzicky tam nemohlo být.

U stanic technických kontrol se díky focení i zdražilo, předpokládá se to samé u měření emisí. Dokumentace sice trvá jen chvilku, ale někdy je prostě VIN vyrezlé nebo na špatném místě a tak i časová náročnost ten proces prostě zdraží.

Paradoxem je, že focení bude stejné ajko u STK, takže se může stát, že jste jak mechanikem měření emisí, vyfotíte a změříte na emisích, pak si přejedete na linku STK a budete jako technik STK provádět to samé na při technické prohlídce. Ovšem tu práci udělat musí a to dvojmo, proces automatizace jako v jiných odvětvích se zde v nejbližší době nepředpokládá.

A další novoty ve vyhlášce?

Jsou to detaily, ale jelikož by měl být technik nově vybven též nástrojem na kontrolu palivového nebo výfukového systému pouhým okem. Tedy zařízením jako je kontrolní jáma, zvedák nebo třebas jen dokonalou fotokamerou s ramenem nebo inspekčním zrdcátkem bude moci technik měření emisí lépe posoudit, zda nemá vozidlo npaříklad děravý výfuk.

A mimo emise?

V síti stanic technickcýh kontrol se mluvilo donedávna o rozšíření kapacit STK a deregulaci.

K deregulaci sice nedošlo, což by bylo velmi nevhodné a zahubilo by to vlastně celou síť stanic a zjevně výkřiky všech eSTéKáček politici vyslyšeli, nicméně při implementaci zákona tvořením vyhlášky se k nějakému cílenému navýšení počtu STK došlo. Takže Ministerstvo dopravy nějaké to povolení k navýšení kapcit udělí, výpočet se totiž přenesl na počty techniků na linkách a už to není o kapacítách linek. Výpočet je složitější, počet STK naroste, rozhodně to však jarní fronty na STK nevyřeší.

Navíc vyšel i nový Věstník viz sekce Legislativa, který už konečně řeší zmíněné nařízení dovybavení stanic přístrojem na měření propustnosti skel sice s jedním dodavatelem, který chce za zařízení 35 tis. korun českých při podmínkách, které jsou v rozporu s občanským zákoníkem ,ale pravdou je, že ten měřák tu dlouho chyběl, často probíhal spor na stanicích, zda má řidič díky foliím sníženou schopnost vidět ven a naopak chyběl oční kontakt s řidičem zvenku. To bylo někdy těžké vysvětlovat, konečně to bude moci technik zákazníku i dokázat.....

Související odkazy: